"There are known knowns; there are things we know that we know.
There are known unknowns; that is to say there are things that, we now know we don't know.
But there are also unknown unknowns – there are things we do not know, we don't know."
~ Donald Rumsfeld
Popravdě toto pronesl D.R. až v roce 2002, tudíž si myslím, že to někde přečetl, protože tato myšlenka musí být nepochybně starší deseti let. Budu muset sáhnout do mně bližší a mnohem objektivnější statistiky a vytáhnout Nassima Taleba a jeho zajímavé postřehy:
"we humans, facing limits of knowledge, and things we do not observe, the unseen and the unknown, resolve the tension by squeezing life and the world into crisp commoditized ideas"
He calls for cancellation of the Nobel Memorial Prize in Economics, saying that the damage from economic theories can be devastating.
(A spoustu dalších na Wikipedii).
Ja bych se tu chtěl (krom Ludic fallacy, na které tu teď není bohužel prostor) zabývat UU a Black Swan, v kontextu lidského rozhodování o svém životě a fenoménu jít štěstí naproti:
"The main idea in Taleb's book is not to attempt to predict black swan events, but to build robustness against negative ones that occur and be able to exploit positive ones."
Pojištění proti černým černým labutím je v dnešním nejistém světe samozřejmností. Exploitace pozitivních highly improbable pozitivních událostí je ale velice zajímavý fenomén, který jen málokdo ve svém životě využívá, hlavně především z důvodu zaboxování všeho, co děláme, do přesných hranic. Pokud si ale člověk přizná, že neví, že je spoustu netušených možností, může jim vyjít naproti drobnými krůčky s prakticky nulovou hodnotou, přičemž potencíální odměna může být neúměrně vysoká, stejně jako ztráta v případě negativní black swan.
Nejlepším příkladem přilákání pozitivních labutí je rozhovor. Zjistil jsem, že je v okolí spousty lidí, kteří jsou velmi zajímaví, inspirativní, mají spoustu nápadů a projektů a po seznámení mi velmi obohacují život. Spolucestující v letadle, týpek vedle na sedadle v čekárně (na cokoliv), kamarádi mých kamarádů, dlouho nevidění kamarádi, prodavači, prostě všichni, se kterými můžeme přijít do styku. Cenou za krátký rozhovor je čas, odměnou je minimálně potěšení z konverzace, dále ale objevení myšlenek dosud neobjevených, nových pohledů na svět, pozvání na pivko, spolupráce na projektu a zbohatnutí do nevídaných dimenzí. Nebo odkaz někam dále, nabídka zaměstnání, doporučení někam, doporučení nečeho či odrazení od něčeho a někoho. Samozřejmě to samé platí jak nejen o lidech, ale i o knihách, článcich, filmech a hudbě.
V předchozím připadě dotyčný investuje čas, nicméně může investovat i jiné prostředky: částečku své práce, peněz (a la angel investors) či těla (a la darování krve). Ze všeho může zejít obrovský pozitivní výsledek, který má přímí nebo nepřímý (ale zásadní) dopad na UU-pozitivistu.
Jak mi jeden životní filosof tuhle řekl: chodím štěstí naproti, roztrušuju drobky a rozhazují sítě. A na drobky a do sítí se mi po těch letech nachytalo tolik zajímavostí, že jsem teď zavalen možnostmi, z nichž je jedna lepší než druhá a já mám jediný problém: kterou z nich si vybrat.
