Než se někde jinde rozepíšu o Guns, Germs and Steel by Jared Diamond, vytáhnu z této 9/10-Pullitzer knihy jednu zajímavou teorii, která vychází z otázky: Jak je možné, že když Čína vymyslela (už před Kristem) tolik technologických vynálezů a Evropa je pouze přebírala (dejme tomu k roku 200), Čína nedokázala využít této výhody a nechala se Evropou technologicky předběhnout? Hm... Čína byla politicky sjednocená, panovník mohl přikázat spoustu zákazů (což se taky často stávalo - viz kompletní zničení Čínské flotily). Evropa byla rozdělená do mnoha soutěžících proto-států, které potřebovaly využít jakýkoliv edge, aby předběhly ty ostatní. Tudíž dříve nebo později se nějaký crazy-enough panovník našel, který danou craziness zasponzoroval: tj. Kolumbus mohl objevit Ameriku se svojí prťavou flotilkou dříve než Čína, protože zatímco si mezi rýžovými poli pálili dechberoucí flotilu, Kolumbus tak dlouho chodil s nápadem objet zemi a kapsou plnou vajec od prince ke králi, až mu Španělé napodruhé vyhověli a poskytli mu venture capital na jeho american-dream start up. Premium pro Španělskou monarchii bylo více než vysoké.
Tato teorie opět ukazuje červené růžky královny tím, jak soupeření menších entit posunuje vývoj rychleji a i zaostalí jedinci se mohou přesunout na špici a předhonit velké behemoty díky selekčnímu tlaku a útěku vpřed.
Darwinovský pohled na vývoj politicko-kulturních celků nebude ničím novým, jen jsem líný hledat. Zde se ovšem odráží jistý poddruh -- oproti mezidruhové kočka-honí-myš-pomalejší-nepřežívá kompetici můžeme tento závod vnímat jako vnitrodruhovou dvě-myši-utíkají-před-kočkou-pomalejší-myš-umírá soutěž. Matt Ridley v jeho make-me-famous knize Red Queen (s příhodně rudým obalem) odhaluje tuto nenasytnou svini skoro všude. Nijak ji nehodnotí, je to prostě inherentní vlastnost živých organismů či jejich celých celků a dobré či špatné u ní nelze definovat, ona prostě běží, aby zůstala na místě, stejně nenasytná v pleistocénu, středověku, na Wall Street... nebo v teorii her, kde nám -- lépe řečeno mně -- poskytuje dostatek -- lépe řečeno nekonečně mnoho -- podnětů k výzkumu:
Mexický kartel používá čluny k pašování drog - Američani hlídkují Mexický záliv - kartel nakoupí ponorky - Američaní pořídí sonary - kartel najme piloty malých letadel - US of A koupí radary - mafiáni vykopou tunely - Američani nasadí border patrolling - a poslední (= současný) krok: kartel nakupuje UAV, malá, težko detekovatelná, nízko letící bezpilotní letadla, která umí balíčky shodit na Kalifornskou půdu, kde se Hollywood postará o sklizeň této bohaté Mexické úrody (vedlejší efekty: teď už nikoliv metaforická, ale skutečná hnijící nesklizená úroda na Kalifornských polích kvůli nedostatku Mexických imigrantů díky střeženým hranicím je opravdu k smíchu).
Jedno je jisté, je potřeba běžet, aby člověk, kartel a Americká vláda zůstala na místě, více se plýtvalo jídlem a my měli zaměstnání. Jestli byl Lewis Caroll tak geniální, to nevím, protože mi popravdě Alenka v Říši Divů přijde jako kapitola vytržená z Trainspottingu, ale na jeho červené královně bude zřejmě něco fundamentálního, co se odráží v jakékoliv formě života, v jeho potřebě přežít a prosperovat v prostředí. Bohužel v tomto prostředí není živočich sám, tudíž bojuje o korýtko všemi možnými způsoby, můžeme vzlykat nad tragedy-of-commons v podobě Neapolských ulic narvanýma odpadky a Gödel se směje, protože ví, že svět je příliš pestrý a tím pádem neúplný a my máme matematicky potvrzeno, že poběžíme, dokud kolem nás bude ještě něco co dýchá, množí se a běží s námi.
No comments:
Post a Comment